Moji drazí,

ti z vás, kteří mě znají (ať už osobně či skrze IG, blog, whatever), tak ví, že doby, kdy jsem socky (= sociální sítě) uznávala, jsou dávno pryč. Na druhou stranu jsem se nikdy netajila tím, že psaní článků je pro mě jakousi formou vyčištění hlavy. Nepíšu často, protože mám vždycky potřebu dostat ze sebe vše, co se mi motá v hlavě (a že je to kolikrát hodně velkej bordel), a čím více se do toho nutím, tím spíš mě opouští Múza… Ale když už se rozepíšu, chci ať to má hlavu a patu a ať to těm z vás, kteří se obětujete to přečíst, něco dá…

Stále se to všechno motá (a bude motat) kolem zdravého životního stylu, cvičení, atd… A i když už nemám potřebu dávat o sobě tolik vědět (třeba ve formě pravidelných IG stories a příspěvků), na tom, že posilku a vše kolem ní miluju, se stále nic nezměnilo. Co se však krapet změnilo je můj fitness cíl. A proto po dlouhé době slavnostně avizuji další ze série pel mel článků, který najdete již na staronové doméně (zde) a v novém hávu, do kterého budu postupně přetavovat celý web – ten už však nebude pouhým “blogem”, ale “mnou samou”.

Celý tento proces však bude náročný, hlavně co se nervů týče. Kdybych však měla čekat na dokončení webu do takové podoby, v jaké ho chci mít, tohoto článku se dočkáte nejdříve na Vánoce. Takže s chutí do čtení – pro zbytek obsahu však doporučuji subdoménu, na které se nacházíte nyní, a která je aktuálně – dle mého názoru – stále krásnější a uživatelsky přívětivější. Tak pěkné počtení!

– Gábi

PS: Na “novou” doménu postupně přetavím všechny články z mého současného fitka a na této zanechám pouze ty “oldstajlácké”. I když je tato kapitola již uzavřena, stále je součástí mého aktuálního já a nezaslouží si výmaz.

(ne)Whole30, část 2.

V první části (ne)Whole30 jste se mohli dozvědět, co za program jsem se to vlastně rozhodla do svého stravovacího režimu zařadit a jakým způsobem jsem si ho upravila pro potřeby své fitness cesty.

Zařazovací fáze

Po absolvování 30-ti denní očisty metabolismu jsem se rozhodla podstoupit také doporučovanou zařazovací fázi, protože mě opravdu zajímalo, jak moje tělo reaguje na konkrétní alergeny ve stravě. To bych to ale nebyla já, abych i tu zařazovací fázi nepojmula trochu jinak – jednoduše jsem otestovala vše, o čem jsem si myslela, že mému tělu nedělá dobře. Takže mimo základní potraviny typu mléčné výrobky, lepek, luštěniny či cukry, jsem testovala např. také umělá sladidla …

NE sladidlům

Zajímá tě víc? Tak honem na můj staronový web!

(ne)Whole30, část 1.

Prolog

Je sobota odpoledne, konkrétně 16:18, a mě už to vyvalování se na sluníčku a spalování fleků nějak přestalo bavit. Ty necelé čtyři hodiny za to však stály … Jen tak, jak vás rodiče stvořili, se vyvalit na balkon … Zavřít oči a nechat plynout všechny myšlenky, ale u žádné z nich se nezastavovat … Soustředit se maximálně na to, aby to spalování bylo co nejvíce rovnoměrné (což se samozřejmě nestalo, to už bych od své kůže chtěla opravdu hodně 😏).

Posledních pár týdnů se mi nedaří zrelaxovat mysl, je jako kdyby v napětí. Neustále se mi hlavou honí nějací strašáci… 🧟‍♀️ Z toho, co bylo nebo naopak nebylo … Z toho, co bude nebo naopak už nikdy nemusí být … A tak tu máme rozlámané a zničené tělo po trénincích ve fitku v kombinaci s neutišenou myslí, která mě v noci budí ze spaní a já se pak div nesesypu cestou na záchod … A dnešních pár hodin pod azurovým nebem bylo to pravé ořechové … Společnost mi dělala pouze nová Joy, Cukrfree kuchařka a moje myšlenky na nějaký ten pobyt u moře, který snad letos vyjde. Však už si nějakou tu dovolenou taky zasloužím/e!

Zajímá tě víc? Tak honem na můj staronový web!

 

 

Byla to dlouhá, dlooouhá doba. Hodně věcí se semlelo, a pořád se toho dost mele. I přesto mám však pocit, že si všechno sedlo tam, kam mělo. Najednou to všechno začalo zapadat do sebe a dávat megavelký smysl. A i přes všechny ty zmatky, které se teď udály, nestojím na místě, naopak se dá říct, že běžím kupředu. A jak jsem byla rozhodnutá, že spolu se zrušením Instagramu (yes, deaktivován, a zatím jeho obnovu neplánuju) postupně přestanu přispívat i sem, nestane se tak. Na to mám ten svůj fitness deníček až moc ráda.

Ještě nejsem úplně rozhodnutá, co tu vlastně všechno bude, ale díky událostem v poslední době, o kterých se snad jednoho krásného dne budu schopna rozepsat, mám s celými stránkami včetně blogu hodně v plánu. Čas mi hraje do karet, chuť a energie také, tak teď už jen ta kreativita nesmí zklamat. Protože sama sobě jsem svým nejhorším zákazníkem. Tak mi držte palce a víte jak, #staytuned!

– Gábi

Definice fitness postavy: Existuje?

Je úterý 20.11.2017, 2:40 ráno. Já a moji přátelé trávíme čas na londýnském letišti Standsted – máme před sebou cca 5 hodin čekání na let směr Pardubice, Česká republika. Sedíme na jednom z mála volných míst, po své levici mám velké cappucino, na klíně tablet. “Tak co s těmi několika volnými hodinami, kdy spánek tak nějak nepřipadá v úvahu, provedu?”, ptám se sama sebe. Číst si e-book (Jídlo na prvním místě, kdyby vás to zajímalo 😜)? Browserovat? Prokrastinovat na Instagramu? Ani na jednu z těch činností nemám tu správnou náladu. Navíc se mi nechce být úplně neproduktivní. Otevírám tedy svůj blog a přemýšlím nad články, které jsem měla v plánu sepsat. A do oka mi padl ten, který právě začínáte číst. Jen bych dopředu chtěla upozornit, že se nejedná o žádné vědecké poznatky či studie, ale čistě o mé myšlenky a můj osobní názor ohledně definice fitness postavy. Aneb jak to vnímám já.

Kdysi dávno jsem na Instagram přidala fotku. Fotku, po které mi v directu přistála zajímavá zpráva. Obsah té zprávy asi není až tak důležitý, kazdopádně mohu poděkovat jejímu odesílateli za to, že jsem se nad daným tématem zamyslela. 🤗 Ale abyste byli v obraze – dotyčný mi psal, že moje postava je spíše mužského vzezření, že stále čeká, kdy uvidí právě TU fitness postavu. Nebudu lhát, po přečtení zprávy se ve mně mísily všelijaké pocity, nejvíc se mi ale chtělo smát. Tehdy mi totiž v hlavě vyvstala otázka, jestli vůbec existuje definice fitness postavy? Nebo všeobecně definice fitness? 🤔 Dost možná ano, ale za mě je součástí fitness sféry každý, kdo se rozhodl pro své zdraví využívat nějaké přidané fyzické aktivity. A osobně je mi celkem jedno, zda se jedná o ranní běh do práce, jízdu na kole místo cestování autem, cvičení doma v obývacím pokoji či zvedání činek v posilovně. Fitness pro mě není synonymem pouze těžkých vah a pobytu ve “fitku”. Protože každý z těchto vyjmenovaných druhů pohybů nějakým způsobem hraje ve prospěch našeho zdraví (teď prosím vynechejme sportovní aktivity na profesionální úrovni, zde už by se dalo spekulovat nad tím, jestli je to ještě zdravé či naopak, ono co si budeme povídat – všeho moc škodí). A dle mého názoru je více než úctyhodné, když se v dnešní době snahy o komplexní automatizaci všeho a všech donutí lidé dobrovolně vykonávat ještě nějakou sportovní aktivitu navíc – i kdyby to měla být pouze chůze do schodů místo ježdění výtahem. 🙈

Každý pohyb navíc má benefity jak pro naše tělo, tak pro naši mysl. Někdo se spokojí s menší intenzitou pohybu, někdo naopak potřebuje více. Já se řadím spíše do té druhé skupiny. Do té, která chce a potřebuje mnohem mnohem více energetického výdeje. A i když bych se kategoricky mohla řadit spíše mezi bodybuildery/weightliftery/sem tam i powerliftery (😂), rozhodně se nebojím své příspěvky (na Instagramu) označovat hashtagem #fitness (navíc si stále hrajeme jen se slovíčky). Proč? Protože pro mě fitness není ve znamení 6 % podkožního tuku a obrovských svalů. Pro mě jsou součástí fitness komunity právě všichni ti, kteří se pro své zdraví či dobrý pocit rozhodli hýbat. Takže kdybych měla odpovědět na otázku, jaká je vlastně definice fitness postavy, bez okolků přiznám, že sama nevím, i když určitou představu v hlavě mám. Ano, co se týče mé postavy – je spíše mužského vzezření a stále obalená velkým množstvím podkožního tuku, na druhou stranu je již značně osvalená (což si sem tam vyargumentovávám i before/after kolážemi) se značně rozvinutou silou.

A ano, mohla bych se teď rozepsat o tom, jak je v plánu budovat více svalů a redukovat podkožní tuk, ale to chceme ve finále téměř všichni, kteří bodybuildingem žijeme. Pokud bych ale měla zůstat čistě ve sféře fitness, pak je moje postava dostačující. Na soutežní prkna se nechystám, jsem se sebou spíše spokojená než naopak, a rozhodně se cítím být fit (stále mi nedělá problém rozeběhnout se na autobus či špacírovat celý den po městě), což se snažím podporovat i vhodným stravováním a regenerací. Ale kdyby nějaká oficiální definice fitness postavy přece jen existovala (např. těch již zmiňovaných 6 % podkožního tuku a co nejvyšší hmotnost svalů), pak je třeba si uvědomit, že Řím taky nepostavili za den, a že i to budování pěkné a udržitelné formy trvá ne týdny, ale měsíce, spíše roky, a ve finále pak na těch soutěžních prknech jde o celkový dojem, než o čísla či centimetry. I z toho důvodu mi nejsou sympatické soutěže tohoto rázu. Jednak se teď vyrojilo nějak velké množství bikin (a vy víte, že tuto kategorii ja přímo “miluju”), a druhak právě ta subjektivita hodnocení.

Osobně se mi těla bikin spíš nelíbí než líbí, přijde mi to “málo”. Ale předpokládám, že kdyby definice fitness postavy existovala, začínalo by se právě u této kategorie, dost možná by se tato kategorie stala právě ideálem fitness postavy. Možná si dost fandím (asi určitě 😅), ale tak nějak si myslím, že kdybych vytrvala a sesekala tuk na nějakou hodně nízkou hodnotu (řekněme 10 % a méně), mohla bych si na ta prkna stoupnout taky. Ostatně – sem tam na IG vídám případy, kdy se slečny rozhodnou soutěžit po velmi krátké době posilování, já si ale myslím, že tato soutěž potřebuje mnohem víc než jen 6-12 měsíců přípravy. Ale třeba se mýlím – zatímco někdo potřebuje delší + kvalitnější přípravu, někomu může stačit kratší a velice intenzivní (těch já zastáncem nejsem, dle mého názoru to má rychlý sklon k tomu, že se člověku vše znechutí a nakonec bude vypadat hůře než před přípravou – čest striktním výjímkám 🙏).

No, ale abych to tedy nějak shrnula – mým troufalým názorem zůstává to, že přesná definice fitness postavy neexistuje. Protože každý z nás má v hlavě nějakou představu, která se více či méně přibližuje námi nastaveným “hranicím” fitness sféry. Je to názor čistě subjektivní a nikdo nám nemůže mít za zlé, že se nám (ne)líbí to, co se nám (ne)líbí. Protože to, co pro někoho může být pomyslným stropem, je pro někoho jiného pouze odrazovým můstkem. A z toho vyplývá, že bychom si všichni měli dávat pozor na to, co říkáme či píšeme. Většinou totiž nevíme, s jakými bubáky, ať už fyzickými či psychickými, se ten druhý potýká, a to co pro nás znamená pouhé nevinné zkonstatování nějaké skutečnosti, může druhého solidně zamrzet, protože ta postava, kterou my jen tak smeteme ze stolu, je jeho životní dílo, životní úsilí a třeba i ten pomyslný strop. A když to zkombinujeme s tím, že se spousta lidí nemá rádo (i když si myslí pravý opak), je na průšvih zaděláno. Ale o sebelásce až někdy jindy, taky se jí neustále učím a stále čekám, kdy vyjde slunce i v této oblasti. 🙈

Takže tak no. Moji představu o fitness postavě již znáte, ale ještě jednou – jsou na ni potřeba vlastně jen dva předpoklady: takové procento tuku, aby měly svaly šanci se ukázat + množství svalové hmoty větší než je obvyklé. Teď je řada na vás – máte svoji vysněnou představu o té “pravé” fitness postavě? Pokud ano, podělte se se mnou buď v komentářích a nebo v directu na Instagramu. 🤗

Pac a pusu, Gábi

Poznámka: Fotku v náhledu jsem nevybrala náhodou, jak můžete vědět z mého Instagramu, jedná se o moji doposud nejlepší formu, a i když bych na ní našla spoustu nedostatků (např. na mě až moc malé svaly), jsem na ni pyšná a i přes to všechno je to pro mě stav hodný označení fitness postava (nebo spíše ten správný odrazový můstek). 🙃