Můj milý deníčku,
je to tu! Uteklo to jako voda, až se mi tomu nechce věřit. 😊 První část naší objemové fáze je úspěšně u konce a je čas na nějaké to zhodnocení a rekapitulaci. Ale jak začít? No standardně zeširoka. 🤓
Často se mě skrze direct zprávy na Instagramu ptáte, jak dlouho cvičím (i přesto, že to mám napsáno v profilu, nicméně už jsem si zvykla, že lidé nečtou, nýbrž skenují obsah stránky -> UX rule Nr. 1 🙌), takže ještě jednou – do posilovny jako takové chodím už 2 roky, ale pod vedením trenérky Lenky cvičím od srpna 2016 s tím, že tak nějak pořádně s váhami jsme začaly cvičit v prosinci téhož roku. A jelikož jsme zjistily, že si při zvedání těžkého železa moje tělo chrochtá blahem, vydaly jsme se směrem bodybuildingu a zima/jaro 2017 pro mě byly ve znamení jakési rádoby objemové fáze (tehdy jsem tomu ale objemovka neříkala, podstatné pro mě bylo, že jsme se každý další týden s Leňou snažily dosáhnout váhového maxima). 💪 Toto období pro mě bylo přínosné zejména v tom, že jsem více poznala své tělo a jeho asymetrie, objevila své slabiny a zjistila, že bez rozvoje zádového svalstva, souvislého posilování středu a síly se dál neposunu. Nejkritičtější partií pro mě tehdy byly bicepsové svaly, tam to prostě ne a ne posunout, a potom zmiňovaný střed těla, který ne a ne držet tělo zpevněné. Takže jsme jakýmsi random způsobem pokračovaly až do září, abychom v říjnu společnými silami naskočily do objemové fáze. A pěkně zostra. 😎
Zde už je ten termín oprávněný, protože i když se jednalo o plán velmi individuální, základní zásady objemovky byly dodrženy. Částečně. Zbytek plánu vycházel z toho, co víme, že na ta naše tělíčka funguje nejlépe. A to je zkrátka vysoký počet opakování ideálně s vyšší váhou + minimální pauzy. Konkrétní plán ale sepisovat nebudu, stejně by vás to spíše nudilo. 🙈 Takže co k tomu říci? Celá fáze uběhla opravdu velmi rychle a velmi v pohodě, až jsem sama koukala, že nebyly téměř žádné problémy. Tento týden jsme se posunuly na váhy, na kterých jsme na jaře objemovku ukončily. Hlavní rozdíl je však v tom, že teď jsme teprve cca v jedné třetině celé objemové fáze. 😅 Za sebe můžu říci, že moje bicepsové svaly už rozhodně nejsou nejslabší partií celého mého těla, ba naopak podstatně zesílily. Stejně tak markantně zesílily i svaly zádové, které jsou zároveň definovanější, z čehož mám upřímnou radost. 🙏
O něco urostlejší jsou také svaly prsní, to dokonce takovým způsobem, že se mi mezi nimi dělá járek i ve chvíli, kdy nemám podprsenku! 😂 A i s tou podprsenkou už to vypadá opět o něco lépe než předtím (aneb když ti zmizel tuk, narvi do košíčků alespoň ten sval 😃). Delty, to je taková kapitola sama pro sebe. Je to partie, kterou cvičím velice ráda, ale u které už přebírá velení mozek, takže i když bych zvládala např. na tlacích těžší váhy, jakmile se rozklepu ve středu těla, je konec. Ale taková perlička – jeden trénink se mi podařilo vzít si váhu jednoruček takovou, kterou měla mít na tuto partii zrovna Leňa (já jsem v tlacích asi o 3 kg za ní) – koukla jsem se do špatné kolonky. 🙈 Ale víte co? I když jsem při první sérii jednoručku hodila do klína, ty další jsem odjela víceméně bez problémů. A v ten moment jsem si uvědomila, že je to opravdu jen o nastavení v mozku – když si budete říkat, že to nedáte, tak to prostě nedáte i kdybyste se měli 💩 Ale zpět k deltám – i ty jsou podstatně silnější, a díky letní dietce i vyrýsovanější a pěkně mi pod světly proužkatí. 🙊
No a k tricepsovým svalům asi nemá moc cenu se vyjadřovat – tuto partii hodnotím jako nejsilnější partii celého vršku, takže zde je kapacita zatím opravdu nevyčerpána. 😊 IMG_3602 IMG_3601
A jak je to s tou spodní částí těla? Vy, kteří mě sledujete delší dobu tak víte, že pěkně na pendrek. 😕 Pokud by každá část těla měla mít nějaké znamení či vlastnost, tak moje nohy jsou jednoznačně tvrdohlavý býk či beran. Připomínám, že mi do vínku byly naděleny silné nohy spíše mužského vzezření a větší hýždě – nikdy jsem s tím neměla problém, ba naopak jsem se rozhodla z nich vytěžit maximum a udělat z nich svoji přednost. Ale bohužel jsou to mrchy tvrdohlavé, a i když je v nich skrytá velká síla, mají svou hlavu. 😒 Z dosavadního pozorování tak vím, že na svaly stehenní mi nejlépe zabírají předkopy na všechny možné způsoby (a toto je pro moje kvadricepsy extrémně důležité), dá se říct, že každý trénink, který cvičím předkopy, je naprostý unikát – a že byste asi nevěřili, kolik variací předkopů se dá vymyslet. 😅 Podvozkové partie, které mě poslouchají o trošičku lépe, jsou zadní strany stehenní a hýždě. Zjistila jsem totiž, že na ně až tak neplatí extrémně těžké váhy, jako naopak řádné procítění cviků v kombinaci se supersériemi. Proto jsem se v minulém měsíci zaměřovala hlavně na lehčí až středně těžké váhy, při kterých jsem daný cvik pořádně procítila a soustředila se hlavně na správný postoj (posed). ☺️ Ale abych “nevyšla ze cviku“, naordinovala jsem si každý pátek těžký trénink obsahující hlavně základní cviky (dřepy a mrtvé tahy) v supersériích doplněné random cviky na hýždě dle aktuální nálady. 😊
Noo, a jak to bude dál? Co se vršku týče, tak se dá podstatě říct, že budeme pokračovat v současném systému individuálu s tím rozdílem, že u všech partií navýšíme počet těžkých cviků (doposud jsme totiž u obou objemových fází praktikovaly jeden těžký cvik na jednu partii). Příští týden bude opět spíše pozorovací, takže uvidíme, co to dá. A co se spodku týče, tak tam upřímně ještě sama nevím, jedno je však jisté – páteční #heavylegday zůstává, protože těžké váhy jsou prostě láska. ❤️
A teď už se nenechte zdržovat. Přeji příjemný sobotní večer! 🙌
Gábi
Napsat komentář